Úvěruschopnost a doložení příjmu: co poskytovatel ověřuje a proč

Co znamená úvěruschopnost podle zákona

Úvěruschopnost je schopnost spotřebitele plnit závazky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně a včas, aniž by ho splácení uvedlo do potíží. Zákon č. 257/2016 Sb. v § 86 ukládá poskytovateli povinnost úvěruschopnost spotřebitele odborně posoudit před uzavřením smlouvy. Posouzení musí být dostatečně podrobné a opírat se o aktuální, spolehlivé a ověřitelné informace.

Smyslem zákonné úpravy je dvojí ochrana. Chrání spotřebitele před přijetím závazku, který nezvládne, a chrání trh před hromaděním špatných úvěrů. Před přijetím zákona v této úpravě bylo posouzení úvěruschopnosti součástí dobrých obchodních zvyklostí, ale ne univerzální povinností. Zákon č. 257/2016 Sb. tuto povinnost zakotvil pro všechny licencované poskytovatele a vázal její nedodržení na konkrétní právní sankce.

Posouzení úvěruschopnosti není jednorázový úkon. U úvěru s plovoucí sazbou nebo u úvěru s opakovaným čerpáním (kreditní karta, kontokorent) je poskytovatel povinen úvěruschopnost přehodnocovat při významných změnách parametrů. U dlouhodobých úvěrů bývá posouzení formálně jen na začátku, ale poskytovatel sleduje platební morálku a může na zhoršení reagovat.

Co poskytovatel zjišťuje

V rámci posouzení úvěruschopnosti poskytovatel typicky zkoumá tyto okruhy:

• Identifikace žadatele — jméno, datum narození, rodné číslo, trvalý pobyt, doklady totožnosti. Údaje slouží i k vyhledání v registrech.
• Rodinný stav a struktura domácnosti — počet členů domácnosti, počet vyživovaných osob, příjem partnera (pokud žadatel souhlasí s jeho započtením).
• Zdroje a výše příjmů — typ příjmu (zaměstnání, podnikání, jiné), zaměstnavatel, doba trvání pracovněprávního vztahu, čistý měsíční příjem.
• Pravidelné výdaje — bydlení, energie, doprava, alimenty, splátky existujících úvěrů, pojištění, leasing.
• Stávající závazky — všechny aktivní úvěry, kontokorenty, kreditní karty, leasingy, dluhy z exekucí nebo insolvenčního řízení.
• Záznamy v registrech dlužníků — SOLUS, BRKI, NRKI a u licencovaných subjektů i Centrální registr úvěrů ČNB.
• Historie u poskytovatele — pokud žadatel má u poskytovatele jiné produkty, jejich platební morálka.
• Účel úvěru — u účelových úvěrů; u neúčelových alespoň orientačně.
• Doplňkové informace — vlastnictví nemovitosti, výše rezervy, plánované velké výdaje.

Rozsah údajů je u různých poskytovatelů různý. Banky obvykle vyžadují víc dokladů a důkladnější verifikaci. Nebankovní poskytovatelé pracují s jednodušší dokumentací, ale zákonné minimum musí splnit i oni — bez vyhodnocení příjmů a závazků nelze úvěr legálně poskytnout.

Příjmy: jaké zdroje se započítávají

Příjem žadatele je rozhodující vstup pro výpočet měsíční splátky, kterou je schopen zvládnout. Poskytovatel akceptuje různé zdroje, ale liší se tím, jak je váží. Doložení a verifikace probíhá pohledem do dokumentů, dotazem do interních systémů nebo elektronickým ověřením přes správce daně.

Pro praktické rozhodování platí. Stabilní pracovní poměr na dobu neurčitou je nejvýhodnější výchozí pozice. OSVČ a dohodové příjmy se akceptují, ale poskytovatelé je posuzují přísněji a vyžadují víc dokladů. Pokud máte několik příjmových zdrojů, můžete je v žádosti uvést a doložit — souhrnný příjem zlepší vaši pozici.

Ne všechny příjmy jsou ze zákona povinné dokládat. Některé poskytovatelé pracují s metodikou, podle níž stačí čestné prohlášení a kontrola pohybu na bankovním účtu. To je v pořádku, pokud je posouzení dostatečné a opírá se o ověřitelné informace. Není v pořádku, pokud poskytovatel přijme žádost bez verifikace a bez analýzy vzorce příjmů a výdajů.

Výdaje a existující závazky

Vedle příjmu poskytovatel posuzuje výdajovou stranu. Cílem je odhadnout disponibilní příjem, který zbude po pokrytí pravidelných výdajů, a ten porovnat s navrhovanou splátkou. V praxi se používá zjednodušený model nákladů domácnosti, vycházející ze statistik Českého statistického úřadu, korigovaný individuálními údaji žadatele.

Mezi pravidelné výdaje patří bydlení (nájem nebo splátka hypotéky, energie, fond oprav), potraviny a domácnost, doprava, telekomunikace, pojištění, alimenty, splátky stávajících úvěrů a kreditních karet, leasing. Některé výdaje jsou pevné (nájem, splátky), jiné variabilní (potraviny, doprava). Poskytovatel je sumarizuje a od příjmu odečte.

Stávající závazky se zjišťují z registrů dlužníků a z žadatelova prohlášení. Záměrné zatajení existujícího závazku je porušením smlouvy a v krajním případě může vést k zesplatnění úvěru a soudnímu řízení. Poskytovatel obvykle všechny závazky vidí v BRKI/NRKI nebo SOLUSu — zatajení nemá smysl.

Registry dlužníků a co se z nich poskytovatel dozví

Registry dlužníků jsou centralizované evidence údajů o úvěrových smlouvách a platební morálce. V Česku fungují čtyři hlavní registry:

• SOLUS — negativní registr nebankovních věřitelů, vede informace o klientech, kteří se dostali do prodlení nebo jiného porušení smlouvy.
• BRKI — Bankovní registr klientských informací (provozovaný CBCB), pozitivní i negativní informace bank.
• NRKI — Nebankovní registr klientských informací (provozovaný CNCB), pozitivní i negativní informace nebankovních poskytovatelů.
• Centrální registr úvěrů ČNB — registr právnických osob a podnikatelů, pro spotřebitelské úvěry typicky není relevantní.

Banky standardně dotazují BRKI a NRKI. Některé banky se dotazují i SOLUSu. Nebankovní poskytovatelé se dotazují SOLUSu a NRKI; část z nich má přístup i do BRKI. Z žádné aktivity v registrech (ze zákona o ochraně osobních údajů) nesmí poskytovatel těžit bez vašeho souhlasu — proto je v žádosti o úvěr klauzule o souhlasu se zpracováním osobních údajů a s dotazem do registrů.

Poskytovatel z registru zjistí. U BRKI a NRKI: aktivní úvěrové smlouvy, jejich výši, splátkovou morálku za posledních 48 měsíců, ukončené smlouvy, případné prodlení. U SOLUSu: aktuální nebo historické záznamy o porušení smlouvy. U Centrálního registru ČNB poskytovatelé nahlížejí jen na podnikatelské expozice.

Detailní postup, jak získat výpis z vlastních záznamů (zákonné právo spotřebitele), je popsán na stránce jak získat výpis z registru. Postup vymazání záznamu po splacení dluhu je popsán na jak vymazat záznam.

Bonita a scoring: jak se z dat stane sazba

Bonita je souhrnné posouzení žadatele z pohledu poskytovatele: schopnost a ochota plnit závazky. Vyjadřuje se obvykle skóringovým číslem, které je výsledkem statistického modelu. Vstupy modelu jsou údaje z žádosti, registrů a z historie u poskytovatele. Výstupem je číslo, které se mapuje do rizikové třídy (typicky A až E nebo 1 až 10).

Scoring popisuje stejný proces — algoritmické vyhodnocení pravděpodobnosti, že žadatel splatí úvěr řádně. Modely používají statistická data o tisících předchozích žadatelů a jejich platební morálce. Skóringový algoritmus je obchodním tajemstvím poskytovatele, ale obecné vstupy jsou veřejně známy.

Riziková třída se promítá do dvou rozhodnutí. První: zda úvěr schválit, či zamítnout. Klient v nejhorší rizikové třídě obvykle obdrží zamítnutí nebo nabídku úvěru za výrazně horších podmínek. Druhé rozhodnutí: jaká bude sazba a jaké zajištění je třeba. Klient v nejlepší rizikové třídě dostane úvěr za nejnižší sazbu, klient v horší třídě za vyšší sazbu, případně s povinným pojištěním nebo s nižší schválenou částkou.

Faktory, které vaši bonitu zlepšují: stálé zaměstnání s vyšším příjmem, nízká splátková zátěž, dlouhá historie u banky bez prodlení, pozitivní záznamy v BRKI/NRKI o splácených úvěrech, vyšší věk (nad 30 let, pod 65), vlastní bydlení, doložená rezerva na účtu. Faktory, které ji zhoršují: dohodové nebo OSVČ příjmy s krátkou historií, vysoká splátková zátěž, mladý nebo naopak vysoký věk, záznamy o prodlení v registrech, časté žádosti o úvěr v krátké době.

Fráze bez doložení příjmu: co skutečně znamená

Fráze „bez doložení příjmu" může v praxi znamenat tři různé věci. Pochopení toho, o kterou variantu jde, je rozdíl mezi přijatelnou krátkodobou půjčkou s vysokou cenou a uvíznutím v dluhové spirále.

Varianta první: licencovaný poskytovatel s nízkou maximální částkou a krátkou splatností. Některé licencované nebankovní subjekty nabízejí úvěry do několika tisíc korun na 14 až 30 dnů s minimální verifikací. Posouzení úvěruschopnosti proběhne, ale formou rychlého dotazu do registrů a kontroly pohybu na bankovním účtu. Takový produkt je legální, ale extrémně drahý — RPSN typicky 50 až 500 procent. Z pohledu klienta: smluvní vztah je validní, peníze přijdou na účet, ale celková cena je vysoká.

Varianta druhá: poskytovatel obchází zákon nebo neprovede řádné posouzení. Některé nabídky inzerují „bez doložení" doslova — žadatel vyplní formulář, čestně prohlásí příjem a poskytovatel úvěr schválí bez dotazu do registrů a bez ověření. Tento postup porušuje § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Důsledkem je možná neplatnost smlouvy podle § 87 odst. 2: spotřebitel se může neplatnosti dovolat, pokud poskytovatel posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, a to bez sankčních úroků a bez části poplatků.

Varianta třetí: podvod. Některé nabídky „bez doložení příjmu" jsou pouhou návnadou pro vylákání poplatku předem. Žadatel vyplní formulář, dostane „informaci" o schválení a požadavek uhradit „rezervační" nebo „administrativní" poplatek 500 až 5 000 Kč. Po jeho uhrazení podvodník ukončí komunikaci. Detail v sekci podvodné půjčky a jak je poznat.

Před přijetím nabídky „bez doložení" si vždy ověřte, zda je poskytovatel uveden v seznamu regulovaných subjektů ČNB. Pokud chybí, smlouva je s nelicencovaným subjektem a má se daleko k tomu, aby byla bezpečná. Pokud je poskytovatel licencován, ale nabídka „bez doložení" znamená RPSN ve stovkách procent, je to legální, ale finančně škodlivý produkt — alternativy jsou v sekci alternativy půjček.

Co když mám záznam v registru

Záznam v registru sám o sobě automatický důvod k zamítnutí úvěru není. Důležité je, o jaký záznam jde, jak je starý a o jaký produkt žádáte. Banky jsou typicky přísnější, nebankovní poskytovatelé tolerantnější. Mezi pozitivním a negativním záznamem je propastný rozdíl.

Pozitivní záznam v BRKI/NRKI je informace o úvěru, který spotřebitel splácí nebo splatil řádně. Pozitivní záznam je pro poskytovatele dobrá zpráva — ukazuje, že žadatel zvládá závazky. Vlastní pozitivní historie zlepšuje skóring a zvyšuje pravděpodobnost schválení.

Negativní záznam je informace o porušení smlouvy: prodlení, zesplatnění, soudní řízení, exekuce. Negativní záznam ovlivňuje skóring zásadně. Banky obvykle nepokračují v žádosti, dokud je záznam aktivní. Nebankovní poskytovatelé mohou úvěr schválit, ale za výrazně horších podmínek.

Záznamy mají ze zákona omezenou dobu uchování. V SOLUSu a v BRKI/NRKI bývá ukončený smluvní vztah uchováván po dobu 4 roky, pokud byl ukončen řádně. Negativní záznam z porušení smlouvy se uchovává déle, obvykle 4 roky po vyrovnání pohledávky. Detail je popsán na jak vymazat záznam z registru — ne všechny záznamy lze odstranit dříve, než plyne ze zákona.

1. 1

   Zjistěte, co o vás registry obsahují

   Vyžádejte si bezplatně jednou ročně výpis z BRKI/NRKI a SOLUSu. Postup na stránce jak získat výpis.

2. 2

   Vyrovnejte aktivní prodlení

   Bez vyrovnání aktivních prodlení banka úvěr standardně nepovolí. U starších splacených dluhů již banka tolerantnější.

3. 3

   Vyčkejte na vymazání záznamu

   Pokud byl dluh vyrovnán, záznam se z registru po zákonné lhůtě odstraní automaticky. Vymazat dříve lze jen v omezených případech.

4. 4

   Plánujte žádost s ohledem na čas

   Banka i nebankovní poskytovatel sleduje četnost dotazů. Mnoho žádostí v krátké době vede k poklesu skóringu a k zamítnutí.

Jak posílit svou úvěruschopnost legitimně

Některé kroky zlepšují vaši pozici u poskytovatele bez triků a bez obcházení zákona. Pokud plánujete půjčku ve střednědobém horizontu (3–12 měsíců), tyto kroky se vyplatí udělat.

• Stabilizujte příjem. Pokud máte dohodové příjmy, snažte se je nahradit pracovní smlouvou nebo doložit kontinuitou alespoň 6 měsíců. OSVČ může pomoci přiznáním vyššího daňového základu (i za cenu vyšší daně).
• Snižte stávající závazky. Splatné kontokorenty, kreditní karty v plusu a malé úvěry zatěžují skóring. Pokud máte kreditní kartu s revolvingem, vyrovnejte ji do nuly před žádostí.
• Nepřekupujte žádosti o úvěr. Každý dotaz se eviduje a víc dotazů v krátké době zvyšuje vnímané riziko. Soustřeďte žádosti do 30 dnů a žádejte cíleně, ne na každém kroku.
• Doložte rezervu. Pohyb na účtu, pravidelné spoření a uložené úspory ukazují finanční stabilitu. Rezerva ve výši 2–3 měsíčních příjmů je signál, který poskytovatel pozitivně zaznamenává.
• Mít vlastní bydlení nebo dlouhodobou nájemní smlouvu. Stabilní bytová situace snižuje rizikový profil.
• Vybudujte si pozitivní úvěrovou historii. Pokud žádné záznamy nemáte, poskytovatel vás posoudí spíš opatrně. Drobný úvěr nebo kreditní karta splácená bez prodlení po dobu 12 měsíců může vaši úvěruschopnost zlepšit.

Když poskytovatel úvěruschopnost neposoudí: právní dopady

§ 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. stanoví: pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli v rozporu s § 86 (tedy bez náležitého posouzení úvěruschopnosti), je smlouva neplatná, pokud se spotřebitel této neplatnosti dovolá. Důsledkem je, že spotřebitel je povinen vrátit jen poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho finančním možnostem. Neplatí smluvní úroky ani sankce.

Toto ustanovení patří mezi nejsilnější ochranná pravidla českého úvěrového práva. Pokud máte podezření, že poskytovatel úvěruschopnost řádně neposoudil, postupujte takto. Shromáždíte si dokumenty (smlouvu, předsmluvní informace, korespondenci). Posoudíte, zda poskytovatel skutečně získal informace o vašich příjmech a výdajích a zda je vyhodnotil. Obrátíte se na finančního arbitra s podnětem na neplatnost smlouvy. Řízení je bezplatné a finanční arbitr ve své agendě tuto problematiku řeší poměrně často.

Současně je možné podat podnět ČNB pro porušení zákona ze strany poskytovatele. ČNB může poskytovateli udělit pokutu, pozastavit licenci nebo v krajním případě licenci odebrat. Vlastní podání podnětu je bezplatné a online.

Detailní postup řešení potíží se splácením je popsán v sekci potíže se splácením. Kontakty na bezplatné poradenství jsou na dluhové poradenství.